Ty v anime

Ty v anime neznamená úplně ty v anime,ale spíš ty podle mě ;)
Kreslím tabletem od firmy genius ...



pokud si řeknete dělám i desingy na objednávku.


Reklamy ignoruju, ale klidně je sem piště pokud máte potřebu










Magie na planetě L55 - Kapitola I.

3. dubna 2011 v 11:41 | Iwka-chan
Okec autorky: Tak prvně se chci omluvt že mi to trvalo tak dlouho, ale nějak mi to nešlo sepsat -.-
Mimoto vás milý čtenáři chci upozornit že je to první seznamovací díl a i když jsem se snažila není nijak moc zajímavý (to tak prstě bývá)
Jinak ještě zmíním že hvězdičky budou označovat skoky mezi osobnostmi. Nebudu to brat jenom z pohledu Ilidii, i když z jejího pohledu to budu psát asi nejčastěji.
// - znamená myšlenky
Jinak pokud se někomu nelíbí jak se jeho postavaa zachovala nebo tak klidně napište. Vezmu si z toho ponaučení do příště ;)

Setkání v jídelně


Loď se k planetě L55 přibližovala o něco pomaleji, než lidé z NASA předpokládali. Příděly jídla se zmenšili a špatná nálada rostla každým nedostatečně nasyceným žaludkem.
Byl čas oběda a v jídelně panovala napjatá atmosféra jako ještě nikdy. Jídlo dnes bylo extrémně chudé a obzvlášť vojáci, kteří byli zvyklí na domácí stravu od manželky nebo maminky se chovali čím dál víc jako zvířata. Ilidia právě stála v řadě a s pochybovačným výrazem hleděla na tác. Nebyla si jistá, jestli to co dostala je vůbec jídlo. Smutně si vzpomněla na nadávky, které pronášela nad školní kuchyní a musela uznat, že oproti tomuhle to byla přímo hostina. V malých mističkách vedle sebe ležely směsi bílé, žluté a zelené "omáčky", které měli představovat brambory, masovou směs a, Itemi se nad tím pomyšlením odvrátila, to zelené mělo být kdysi dávno hrášek.
Z přední části řady se ozvaly rozčilené hlasy a celý zástup lidí udělal několik nemotorných kroků dozadu. Několik méně šikovných vojáků, kteří nebyli připravení na nucený přesun vzad na sebe vyklopili jídlo, takže nadávky, kterými to všechno začalo, zanikli v nespokojeném křiku. Ilidia vystoupila z řady, aby se mohla podívat, co ten rozruch způsobilo a právě v tom okamžiku jeden z rozčilených mužů strčil do svého soka a poslal ho přes celou místnost přímo na ni. Ilidia automaticky pustila jednu stranu tácu a levičkou letícího muže zastavila před sebou. Síla nárazu jí donutila udělat dva kroky dozadu, ale nakonec se oba zastavili.
Ještě několik prchavých okamžiků muže podpírala a potom ho bez jakýchkoliv okolků pustila, takže jeho tělo, které ještě nenašlo ztracenou rovnováhu, s hlasitým žuchnutím dopadlo na zem. Jedna z dívek stojící v řadě vyběhla a přikrčila se u omráčeného. Měla krásné dlouhé, černé vlasy a tvář která ještě více než dospělou a zkušenou, jako to bylo u Ilidii, připomínala dětskou. Ilidia pochybovala o tom že by jí mohlo být víc jak devatenáct možná dvacet.
"Hej ty!" ukázala volnou rukou na muže, který vojáka poslal proti ní. Byl to chlap skoro o dvě hlavy vyšší než ona. Tvářil se naštvaně a mezitím, co se Ilidia snažila zastavit vojáka letícího vzduchem se už snažil vyprovokovat k souboji někoho dalšího. Opět vyhublého brýlatého mužíčka, který se teď krčil u pultu a snažil se slušně vyhnout

boji.
Obr ho na chvíli nechal být a otočil se po hlase. Spatřil nevelkou ženu s bílými vlasy a nepřirozeně žlutýma očima. Na těle mu naskočila husí kůže, když ho ta divná postava přejela pohledem od hlavy až k patě a potom se mu zadívala do malých prasečích oček. Rychle se však vzpamatoval ze své chvilkové nejistoty.
"Copak chceš maličká. Taký máš něco proti tomu, že si myslím, že musím dostávat víc jídla, než tady ten malej prcek?!" Muž mluvil se silným ruským přízvukem a Ilidia, která sama v rusku nějaký čas bydlela, se na něj jenom letmo pousmála. Nebyl to však veselí usměv, spíše pohrdavý.
"Ты свиной жир . Может быть, вы не повредит , если вы взяли даже меньше пищи."
Muž na ni vykulil krví podlité oči a bez jakéhokoliv varování se proti ní rozběhl. Ilidia stále s tácem v jedné ruce klidně stála na místě a čekala, až se hřmotná postava dostane až na dosah. Trvalo to zlomek sekundy, dva obrovy kroky, než se dostal na délku její paže. Bylo jí jasné, že rychlost a váha celého těla by byla zničující pro její křehkou schránku, kdyby do ní narazil přímo, proto se ho lehce dotkla levičkou na rameni a obtočila se kolem něj jako by spíše tancovala, než se snažila vyhnout útoku. "Jídlo" na tácu se ani nepohnulo, za to muž s hlasitým "BUM" dopadl na podlahu těsně vedle dívky s havraními vlasy a napolo omráčeného vojáka. Nikdo v místnosti si asi nevšiml, že při otočce stačila Ilidia obrovi strčit pod levou nohu špičku své boty.
"To by stačilo ne?" ozval se klidný hlas nějaké ženy. Stála stranou od davu přihlížejících a se znuděným výrazem ve tváři sledovala, co se v jídelně děje. Ilidia společně s vojákem, který svůj pohyb doplnil o pár sprostých ruských slov, se otočili. Bělovláska ji poznala. Už měla tu čest setkat se s nevelkou postavou a nevýraznou, ale přesto hezkou tváří hnědovlásky, která se je teď snažila odměřenými slovy umravnit.
Ilidia chvíli přemýšlela. Nechtěla se pouštět do nějaké potyčky kvůli pár nevhodným slovům, proto se opět otočila na tlusťocha, který se teď sbíral z podlahy, a s náznakem upřímného úsměvu řekla.
"Příště ty prcky haž na jinou stranu. A to o tvojí váze, ale platí!" Chvíli se zdálo, že se proti ní znovu rozběhne, ale než se zvedl úplně zacvakla mu kolečka na správném místě a raději nechal ženu být. S hlasitým dusáním prošel kolem dlouhé řady přihlížejících až ke poslednímu pultu, tam si vzal tác a vydal se k zadnímu stolku, tak aby nešel moc vidět.
Ilidia, která nebyla zvyklá na tolik párů očí, které sledovali každý její pohyb se se znechuceným výrazem vydala ven z jídelny. Prošla pár chodbami a ke svému překvapení zjistila, že ji tichá hnědovláska i černovláska následují. Zastavila se.
"Potřebujete něco?" zeptala se, aniž by k nim otočila hlavu.
***
Rozruch v jídelně Saki příliš nenadchl. Byla zvyklá na rozmíšky mezi vojáky, ale ještě nikdy nezažila, aby se mezi ty neotesance, muže, přimíchala žena. Když se do sporu přidala ta divná bělovláska, kterou potkávala na chodbě, ale nikdy ji neslyšela promluvit, trochu zpozorněla.
Zdálo se jí divné, jak mohla tak lehce zastavit letícího vojáka a taky si všimla drobného pohybu nohy, který rozhodl o pádu té nevychované hroudy svalů.
Modré vlasy jí teď stínily výhled na tác. Seděla u stolku a přemýšlela nad událostmi uplynulých pár minut. Okolo se ozýval tichý hovor a jí bylo jasné, že se všichni baví o bělovlásce a hromotlukovi. Vstala. Jídla se skoro nedotkla. Tác odevzdala zcela automaticky u okýnka z něhož vyhlížel nevrle vyhlížející "kuchař". Saki si z jeho vyčítavého pohledu nic nedělala a v myšlenkách se vrátila k černovlásce, která se tak ochotně začala starat o omráčeného vojáka.
Tuhle dívku znala trochu líp. Už párkrát se s ní setkala v promítací místnosti, která jim umožňovala zahnat nudu a dostat se trochu do formy. I přes její dětsky vyhlížející obličej a tělo skoro bez svalů byla překvapivě silná a obratná. /Jistě patřila mezi ty bohem políbené lidičky, kteří už odmalička měli určité vlohy./ pomyslela si Saki smutně a její myšlenky se vrátili do minulosti. V době kdy ještě žili její rodiče, si často hrávala se svými bratry na rytíře a s dřevěnými klacky předstírali šerm. Tehdy si ještě myslela, že jí to docela šlo. /Ale na co by mi byla obratnost s nějakým dřevěným párátkem tady?/
Vyšla ze dveří jídelny a zcela zahloubaná do svých vzpomínek do někoho vrazila. Automaticky spustila salvu omluv, když v tom si všimla, že se dostala mezi onu bělovlásku, kimi, jak si vzpomněla, že se jmenuje černovláska a Dione, kterou znala z praktických cvičení a jednou za čas spolu prohodili i pár slov.
Všechny čtyři teď na sebe střídavě pomrkávali a na chvíli se rozhostilo trapné ticho.
"Všichni se shromážděte v hlavní místnosti pod můstkem. Za hodinu přistaneme na planetě!" rozezněl se umělý hlas řídícího počítače a všechny dívky sebou škubli. První se vzpamatovala Dione, jenž se rychle obrátila a vydala se na zmiňované místo. Po krátkém zaváhání ji následovala i Kima a nakonec také Saki.
Podivná bělovláska tam ještě nějaký čas stála s tácem v jedné ruce a sledovala trojici dívek, dokud nezašli za roh. Po té zamířila do jídelny, kde odložila jídlo a vydala se za nimi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kat-chan Kat-chan | Web | 3. dubna 2011 v 11:55 | Reagovat

Líbí se mi to, líbí se mi, líbí se mi. Jen by to mohlo být delší.
*Přemýšlí, co by mohla vytknout* ..... *Nic ji nenapadlo krom té stručnosti*
A jestli je tohle nudné, takk.. *Raději bude mlčet*
Těším se na další díl :)

2 Saki-san Saki-san | Web | 3. dubna 2011 v 12:31 | Reagovat

čuník dílek...moji postavu jsi vystihla dobře:Dtakže ti nemám co vytknout:D

3 Misasla nebo MiŠšíí=PP Misasla nebo MiŠšíí=PP | 3. dubna 2011 v 17:35 | Reagovat

Nádhera!=D Hned jak tam byla zmínka o mé postavě tak jsem jí poznala;D

4 Mouse^^ Mouse^^ | Web | 10. září 2011 v 22:14 | Reagovat

Kdy budou další kapitoly?=P Jinák je to fákt dobrý=))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama