Ty v anime

Ty v anime neznamená úplně ty v anime,ale spíš ty podle mě ;)
Kreslím tabletem od firmy genius ...



pokud si řeknete dělám i desingy na objednávku.


Reklamy ignoruju, ale klidně je sem piště pokud máte potřebu










Svět ninjů 01 - Základní kameny

26. července 2010 v 12:34 | Iwka-chan

Základní kameny

"Nebylo to tak dávno kdy měli lidé ještě naději. Ninjové nebyli jenom legendou a síla chakry ve světě něco znamenala. Skryté vesnice nebyly jenom pohádky a velcí hrdinové jako Uzumaki naruto, Gaara-godaime kazekage, Itachi Uchiha byli nesmazatelně zapsáni v paměti lidí." Stará žena si odkašlala a odhrnula si kdysi zářivě zlatavé vlasy, nyní protkané šedavými nitěmi stáří, z obličeje. Prohlédla si nevěřícné tváře svých posluchačů a povzdechla si. Nevěřili.
"Mohla bych vám dlouhé hodiny povídat o těchto statečných mužích, ale stejně by jste mi neuvěřili, proto raději půjdu dál."
"Ne nechoď" ozval se něčí hlas a stařena zkoprněla. Rozhlédla se, aby zjistila jestli se jí to jenom nezdá a pak ho spatřila. Zjizveného, ale přece stále tak tajemně krásného rudovlasého muže.
"Jsi to ty ?"
"Ano jsem to já gondaime hokage-sama" muž poklekl na kolena a nabídl stařeně pomocnou ruku, ta si toho ale nevšímala a místo toho aby vstala mu položila ruku na rameno.
"Gaara godaime kazekage" usmála se a prohlédla si několik jizev a četné odřeniny rozeseté po celém jeho těle.
"Neoslovujte mě tak prosím Tsunade-sama dnes už jsem jenom obyčejný tulák. Příležitostný dělník."
"Časy jsou těžké, ale neměli by jsme se vzdávat našich titulů, které jenom před pár roky budili posvátnou úctu."
"Vy se také nepředstavujete jako bývalá hokage zapomenuté skryté listové."
"To máš pravdu!" pousmála se "jsi stále stejně vychytralí jako v dobách hojnosti pro obě naše vesnice, ale co tu děláš?"
"Sháněl jsem práci a potom jsem zaslechl své jméno a spatřil vás. Okamžitě jsem poznal, kdo jste hlavně kvůli té jizvě ve tvaru kosočtverce,"
Tsunade si bezděčně přejela prsty po čele a její potěšený výraz z toho, že po dlouhé době spatřila někoho, kdo si pamatuje zlaté, dávno zapomenuté časy, zmizel.
"Kde teď bydlíte?" zeptal se rychle Gaara když si všiml její reakce a rozhlédl se okolo jako by čekal že někde uvidí šipku s nápisem "Tsunadin příbytek"
"Kousek odsud se Saiem. V té době kdy jsem ho poznala bych nikdy neřekla že semnou zůstane i po tom všem co se stalo, ale jak řekl, nemá žádnou rodinu a ty co za rodinu považoval, zmizeli nebo zemřeli."
"Takže je to pravda, že Naruto zmizel?"
"Po té co ovládl Kyuubiho zaútočil spolu s tebou a několika dalšími ninji na Madari a zbytek Akatsuki to přece víš, byl jsi u toho. Madara zničil Konohu a ostatní skryté vesnice v celé mě známé zemi a sám se tím šíleným výdajem energie zabil. To Narutovi ale nestačilo. Chtěl svoji pomstu za to, že Sakura zemřela. Jeho nerozvážný slib mojí učednici se ztratil za vlnou nenávisti posílenou liščím ponoukáním a zabil Sasukeho. Byl to krutý boj. Byla jsem u toho, vypadalo to jako by byl v tranzu a když zasadil poslední uder a Sasukemu zbývala poslední kapička života, jako by se náhle probral a uvědomil si, co se stalo. Sasuke mu něco pošeptal do ucha než zemřel a Naruto." Tsunade se odmlčela a její povzdech dal celému vyprávění nádech ještě větší zkázy "Naruto zmizel. Jediné na co si ještě pamatuji, než se ztratil mezi stromy je ten jeho beznadějný, zmatený výraz. Snad prosba za odpuštění, nevím."
Nastalo dlouhé ticho, které nakonec přerušil Gaara.
"Donesly se ke mně zvěsti o potulném ninjovi ze starých dob. Brání nevinné lidi proti zloduchům a vždy když je zachrání, zase odejde bez jakéhokoliv slova. Prý si říká Namikaze."
Opět nastalo ticho do kterého zaznělo hlasité kručení v břiše. "Pardon!" omluvil se Gaara a pod temnými kruhy, jež k jeho očím patřili jako ke slonu chobot, se objevil světle červený odstín, jak jeho tvář hanbou zalilo horko.
"Možná e to on, ale pro tuhle chvíli to musíme nechat být, jak slyším, máš hlad."

***

"Takže jsi přežil? A co tvoji sourozenci? Kankurou a Temari?" zeptala se Sai. Stále šlo poznat, že kdysi dávno pracoval v ANBU Root a byl zbaven chápání vztahů mezi lidmi. Jeho přímá otázka to dávala jasně znát ale Gaara se neurazil, vlastně mu to neděla příliš velké potíže, mluvit o lidech co zemřeli. Už v mládí se musel naučit ovládat svoje pocity.
"Kankurou je mrtví. Byl právě v písečné když Madara" hlas mu trochu zakolísal. "použil to jutsu. Neměl šanci. A Temari. Kde té je konec?! Po bratrově smrti se vzdala jako jedna z prvních povinnosti kunoichi a zmizela spolu se Shikamarem, už delší dobu se mi zdálo, že spolu něco mají, ale neměl jsem čas se o to zajímat."
"A to ti nevadí, že tě nechala samotného na pospas světu?"
"Sai!" okřikla ho Tsunade a zpražila ho vyčítavým pohledem.
"To je v pořádku!" zvedl ruku Gaara aby tak zastavil další příval výčitek na téma jak je Sai netaktní. "Víš i když se to snažila skrýt, Temari mi nikdy neodpustila to že jsem jako nemluvně zabil naši matku!" pohlédl na své ruce a jeho jizvy jako by se náhle zdáli ještě hlubší.
"Už jsem několikrát přemýšlel nad tím jaké by to bylo kdybychom znovu obnovili staré zvyky a založili novou skrytou vesnici, ale vždy tu byla jenom Tsunade-sama, omlouvám se" otočil se na bývalou hokege a pokračoval " ale teď jsi tu ty a jak jsem slyšel Naruto se tu také někde potuluje. Tak co kdybychom …"
"Ne" Gaara prudce zavrtěl hlavou a vstal.
"Cože?" nechápal Sai a také vstal, rozlil přitom svůj šálek s čajem.
"Ne, řekl jsem ne!"
"A proč ne?" Gaara se zdál být jako smyslů zbavený.
"Promiň jestli jsem se tě nějak dotknul ale podle knihy "vztahy ve společnosti" to není žádná troufalá otázka!"
"O čem to mluvíš?"
"O té knížce a … To je jedno" nastalo trapné ticho, které jako by chtělo prorazit ušní bubínky.
"Vážně chceš nadále žít v tomto ubohém světě a plýtvat tak svým talentem na takové ubohé věci jako je stavění chatrčí, které kvůli narůstajícímu počtu výtržníků stejně brzo spadnou nebo shoří?"
"Já.." vydal ze se Gaara a znovu se zmoženě posadil. Sai ho chtěl napodobit, ale potom si to rozmyslel, když si všiml louže na židli. Popošel ke kuchyňské lincea opřel se o něj.
"Není to snad tak že se bojíš?" zeptal se po další chvíli ticha Sai a zadíval se do Gaarových zelených očí které teď zaujatě sledovali mokrý povrch stolu.
"Čeho bych se měl bát?" zeptal se útočným tónem, aniž by se na černovlasého mladíka s bělavou kůží podíval.
"Nevím to mi řekni ty!" Když si Gaara povšiml jeho klidného vyrovnaného tónu neubránil se letmému pohledu vzhůru. Sai stál s kamennou tváří a sledoval něco za oknem, které vedlo na ulic a za kterým se míhalo nespočet neznámých postav.
"Před TOU událostí jsem se s tebou setkal jenom párkrát Sai ale už na první pohled jsem pochopil, že jsi jiný než ostatní. Možná právě ty by, jsi mě dokázal pochopit." Tsunade seděla bez hnutí, jenom oči v důlcích kmitaly, jak se střídavě dívala na oba své hosty.
"Byla to moje vina!" Vykřikl Gaara jako smyslů zbavená. "Měl jsem příležitost varovat lidi z písečné, ale místo toho jsem si myslel, že budu natolik silný a zastavím spolu s ostatními kage a ninji Madary. Mohl jsem je zachránit, ale zklamal jsem. Svými jutsu jsem už tolikrát zabil nevinné vesničany a oni mě i přesto zvolili kazekagem a já? Jak jsem se jim za to odvděčil? Tím že jsem je nechal na pospas osudu."
jediná slza dopadla na podlahu a Gaarovi rysy opět potemněly. "Už nikdy nedovolím, aby moje chyby někoho zabili."
Sai chvíli mlčel jako by si promýšlel každé slovo a po té řekl. "Možná by jsi chtěl slyšet že to není tvoje vinna, ale já vím stejně jako ty, že by ti to nepomohlo. Je to tvoje vina stejně jako moje nebo kohokoliv jiného kdo se vydal najít a zabít Madary. Vždy jsi byl silný a netečný vůči citům ostatních í tvým. Co se stalo s tím Gaarem kterého jsem znal. Kterého jsem i přes svou velkou hrdost obdivoval? Četl jsem i slyšel o tom co jsi všechno vytrpěl a přece jsi se dokázal stát Kazekagem tak proč teď? To tě vážně nenapadlo nic lepšího" Sai zvýšil hlas "než začít se obviňovat? Místo toho abys našel svoji sestru nebo se snažil o udržení v chodu světa ninjů si zalezl do skrýše, jako pes, který dostal po čumáku"
Gaara se nečekaně zvedl a Saie obalil písek který se otevřeným oknem přihnal dovnitř jako letní bouřka. Gaara, už zase se svým klidným a vyrovnaným výrazem, řekl. "Měl jsem pravdu. Jsi jiný než většina lidí a pochopil jsi mě možná lépe něž já sám ale i přesto. Co chceš získat tím, že založíš novou vesnici?"
"Chci tím udělat první krok k lepšímu světu, ve kterém budu žít a stárnout." Odpověděl stejným klidným a vyrovnaným hlasem Sai. Dnes už po několikáté nastala dlouhá odmlka s tím rozdílem, že tohle ticho jako by bylo naplněné porozuměním a vzájemnou úctou. Asi za deset dlouhých minut Gaara mávnutím ruky poslal písek zpátky ven oknem na silnic a posadil se. Sai se zmoženě opřel o zeď a zalapal po dechu. Písek ho postupně svíral víc a víc dokud mu z plic nevymáčkl veškerý kyslík.
"Dobře tedy. Pomůžu ti!" prohlásil rudovlasý mladík a ještě dodal "ale jestli mě to zklame tak to co jsi zažil před chvílí bude pro tebe jako procházka růžovým sadem."
(Gaara je tu trochu-hodně náladový ale co už lepší už to nebude. Už vidím vás jak by jste dopadli kdyby se vám stalo to co jemu. Takže berte ohledy nato že je trochu psychicky labilní XD:DD:D)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yuki Yuki | Web | 26. července 2010 v 18:02 | Reagovat

Hezkej příběh :) jen tam máš chyby -> někde u kluků máš ženský rod :D (např. zeptala se Sai) Jinak moc povedený

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama