Ty v anime

Ty v anime neznamená úplně ty v anime,ale spíš ty podle mě ;)
Kreslím tabletem od firmy genius ...



pokud si řeknete dělám i desingy na objednávku.


Reklamy ignoruju, ale klidně je sem piště pokud máte potřebu










Akavampire - Vyhánění noční můry (od Katou-sama)

29. října 2009 v 21:29 | Iwka-chan |  akavampir
Je to prostě .. užasný díl .. doporučuji si ho přečíst všem :-)
Moc se mi líbí to jak popisuješ věci ... ale to ty víš ;-) Katou-sama

O akavampire
je to uchvatný příběh hlavně díky tomu že to píše více lidí a spojuje se zde více osob :-)

PS: další díl Aki-san


Aiko otevřela oči a rozhlédla se. Zase se jí zdála ta hnusná noční můra. V dálce zahlédla Tarašhiho. V každém snu za ním běžela a ani teď to nebylo výjimkou. Rozeběhla se za ním a chtěla ho uchopit za ruku, zeptat se ho jak se má. Ale najednou se Tarašhi proměnil v Shina. Oči se mu zaplavily krvavými slzami a stékali po tváři. Duhovky zrudly, řezáky se prodloužili a Shin se Aiko zabodl do krku. Aiko projela tupá bolest a padla k zemi.

Těsně než dopadla, sebou cukla a probudila se. Orosená potom, tak, jak se vzbouzela každou noc, si sedla na postel. Zadívala se do tmy a přemýšlela.
"Měla bych si objednat nějakého zaříkávače," zamumlala pro sebe a vjela si prsty do vlasů. V hlavě ji probleskl nápad. "Počkat!" usmála se pro sebe a rozsvítila v pokoji. V očích ji začalo pálit z intenzivního světla, až začala slzet. Protřela si oči a nasměrovala si to ke knihovničce v pokoji. Prsty přejížděla přes hřbety knih a rychle četla názvy. Na knihu, kterou hledala, nenarazila.
"Po škole zajdu do knihovny," slíbila si a šla si lehnout, i když věděla, že už neusne.

Aniž by to čekala, usnula asi na dvě hodiny. Ráno se probudila a rychle pospíchala do školy. Shina tam opět nespatřila.
Nového ředitele její třída tak zaujala, že celý den sledoval výuku, chování třídy. Všem byla jeho přítomnost nepříjemná. Aiko běhal mráz po zádech, když si uvědomila, že sedí hned za ní. 'Na nového ředitele si nikdy nezvyknu,' říkala si v duchu a před očima jí běhaly obrázky Tarašhiho.
Ozvalo se poslední zvonění a užuž chtěli všichni vyběhnout ven, když se zvedl ředitel a hlasitě zakuckal. Všechny zraky se upřely na jeho veliké břicho.
"Takže, chci vám oznámit," řekl ředitel, "že zítra se tu pár pravidel změní. Včas se vše dozvíte. Dnes vám přeji pěkný den."
Aiko zakroutila hlavou. Tarašhi, Shin a teď ten nový ředitel. Je toho až moc. Jak si Aiko včera řekla, vydala se ihned do městské knihovny.

Procházela mezi velkými regály naplněné až po strop knihami. Někdy měla dokonce pocit, jako když se ty regály pořád sunou k sobě a chtějí ji umačkat. Ale byla to pouze její fantazie.
Když našla pár knih, které ji zaujaly, donesla si je ke stolu a posadila se. Otevřela první knihu, snář. Hledala v něm významy svých snů a zapsala si je. Potom otevřela druhou knihu a snažila se vyhledat, jak se snů zbavit.
Strávila nad knihami dvě hodiny, protože mezi snáře se jí připletla kniha o upírech. Lítala očima přes řádky a překvapeně četla. Po chvíli se opřela v židli a zaklonila hlavu. V hlavě jí hučely věty z knihy. "Jsou to ďáblové noci…" "…vůbec nic je nezastaví…" "…rudě žhnoucí oči, to vidíte před smrtí…" "…vysáním těsně před smrtí se v upírovi uchovávají vaše vzpomínky. Trvá několik dní, než se upírovi vrátí jeho normální myšlení…" Aiko nevěděla co si teď myslet. Ptala se sama sebe, jestli Shin má v sobě také uchované cizí vzpomínky, jestli někoho také vysál až do poslední kapky, jestli je to vážně taková bestie.
Zvedl se ze židle a strčila si knihu o upírech do tašky. Přišla k regálům a chtěla vrátit jednu knihu na své místo, ale všimla si jednoho páru očí. Knihu rychle vystrčila a podívala se, kdo to byl. Ale oči zmizeli a tak si řekla, že se jí to jen zdálo. Přešla k pultíku u vchodu a usmála se na knihovnici.
"Ráda bych si půjčila tuhle knihu," řekla a ukázala ji knihu v černém přebalu, na které bylo krvavou červení napsáno "Upíři" a jméno autora, které napsat byl boj, natož vyslovit.
Knihovnice se na ni podívala přes tlusté brýle. Potom něco s neochotným mumláním nešikovně nacvakala na klávesnici.
"Promiňte, slečno," zapískala knihovnice "ale tato kniha u nás není evidována. Asi jste si spletla knihovnu. Ale tuhle knihu opravdu vidím poprvé."
Aiko se na knihu zadívala a otočila s ní v ruce. "Tak děkuji, nashle!" řekla rychle, knihu dala do tašky a běžela domů. Cestou se ještě zastavila v bylinkářství a nakoupila vše, co potřebovala k odehnání zlých snů.
Když přišla domů, připravila si celý ten obřad.
"Doufám, že mi to aspoň trochu pomůže," povzdechla si a pustila se do práce.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TenTen09 TenTen09 | Web | 30. října 2009 v 16:32 | Reagovat

Ahoj, hlasuj prosím ťa za mňa na
http://bitoguge.blog.cz/0909/druhe-kolo-sonao#komentare
Som tam ako TenTen09 (s obrázkom Deidara) Mocinky ti ďakujem ak zahlasuješ. OPLATÍM!!! A prepáč za reklamu.

2 Deny Deny | Web | 1. listopadu 2009 v 11:54 | Reagovat

krásný :)

3 Aki-chan Aki-chan | Web | 1. listopadu 2009 v 17:10 | Reagovat

jee...te%d jsem si toho všimla, sakra xD zejtra se na to vrhnu! ;)

4 Tve SB Any Tve SB Any | Web | 9. listopadu 2009 v 18:55 | Reagovat

ježiš to je tak krásny přibeh =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama